Kolik stojí neobsazená pozice? Spočítali jsme to

Otevřená pozice visí měsíc, dva, tři. Práce se nějak zvládá, kolegové to utáhnou a vy si možná i oddechnete, že aspoň neplatíte mzdu navíc. Vypadá to jako úspora.

Jenže to je jeden z nejdražších omylů v řízení firmy. Neobsazená pozice není nula na výplatní pásce, je to tichý únik peněz každý den, co práci nikdo nedělá. Jen ho nikde nevidíte, protože nepřijde faktura a v účetnictví nic nesvítí červeně. Pojďme to skryté číslo vytáhnout na světlo.

Proč „ušetřená mzda" není úspora

Každá pozice ve firmě existuje z jednoho důvodu: vydělá víc, než stojí. Kdyby ne, dávno byste ji zrušili. Skladník, který nenaskladní zboží, controller, který nepohlídá cashflow, obchodník, který nezavolá klientovi — všichni měli přinést hodnotu, která převyšuje jejich mzdu.

Když je pozice neobsazená, tu mzdu skutečně neplatíte. Ale zároveň nevzniká ta hodnota. A právě rozdíl mezi vytvořenou hodnotou a mzdou, kterou zatím nevydáváte, je vaše čistá ztráta.

Jednoduše řečeno: neušetříte mzdu, přijdete o zisk, který ta mzda měla vygenerovat. A každý další den neobsazení tu mezeru prohlubuje.

Kde přesně peníze utíkají

Ztráta z neobsazené pozice má tři vrstvy:

• Ušlá hodnota — práce, kterou nikdo neudělal. Zakázky, které se nevyřídily, zisk, který nevznikl. To je jádro celého výpočtu.
• Dražší náhrada — přesčasy týmu (příplatek +25 % podle zákoníku práce), agentura, brigádníci nebo interim manažer. Práce se udělá, ale za vyšší cenu.
• Únava a chyby týmu — trpí ten, kdo to „za druhého" tahá. Roste chybovost, klesá kvalita a hrozí odchod dalších lidí.

První dvě vrstvy umíme spočítat. Ta třetí bývá nejdražší, a přitom se do kalkulaček většinou vůbec nedostane.

Co znamená, že „pozice vydělá 2,2× svého nákladu"

Tohle číslo zní odborně, ale schovává se za ním obyčejná úvaha. Kdyby vám každý zaměstnanec vydělal přesně tolik, kolik ho stojí, nemělo by smysl ho zaměstnávat. Ve skutečnosti každá pozice vydělá víc a o ten rozdíl firma roste.

Násobek říká, kolikrát svůj vlastní náklad pozice firmě vrátí. Spočítat si ho můžete orientačně sami:

• roční tržby ÷ počet zaměstnanců ÷ roční mzdový náklad na jednoho člověka.

U logistiky a montáže to bývá kolem 1,8–2,2×, u výroby 2–3×, u vysoce automatizovaných provozů i 4×. Jako konzervativní střed pro běžnou českou výrobní firmu se hodí hodnota 2,2×. Čím vyšší násobek, tím dražší je nechat pozici neobsazenou.

Kolik to stojí doopravdy: skladník krok za krokem

Nejvíc přesvědčí konkrétní číslo. Vezměme skladníka s hrubou mzdou 38 000 Kč a spočítejme to tak, jak to počítá naše kalkulačka:

1. Mzda + odvody. K hrubé mzdě připočteme zákonné odvody zaměstnavatele +33,8 % (24,8 % sociální, 9 % zdravotní). Vyjde zhruba 50 000 Kč měsíčně, tedy při 21 pracovních dnech přibližně 2 400 Kč na pracovní den.
2. Vytvořená hodnota. Při násobku 2,2× měl skladník firmě vydělat přes 5 000 Kč denně.
3. Čistá ztráta. Od hodnoty odečteme mzdu, kterou zatím neplatíte (2 400 Kč) → zůstane čistá ztráta kolem 3 000 Kč za každý pracovní den.

Za měsíc otálení s náborem se dostáváme přes 60 000 Kč. Za jedno jediné místo. A to je spodní hranice. Přesčasy, chyby z únavy ani ztracené zakázky v tom čísle nejsou. Skutečná ztráta bývá vyšší, ne nižší.

U manažerů je to ještě dražší

U specialistů a manažerských rolí se ztráta počítá jinak. Když takovou roli nemá kdo dělat, firmy si často najmou interim manažera na překlenutí.

Reálná tržní sazba za pronájem interim manažera je 1 000–2 200 Kč za hodinu podle seniority. Při osmihodinovém dni to dělá 8 000–17 600 Kč denně za jednu jedinou roli, což je čistý cash, který odchází z firmy každý den, co je místo prázdné.

A pokud interim nevezmete? Roli tahá někdo, kdo na ni nemá kapacitu a zaplatíte to zpožděnými rozhodnutími a chybami, které jdou za celou firmu.

Proč to skoro nikdo nepočítá

Odpověď je prostá: tahle ztráta není nikde vidět. Nesvítí červeně v účetnictví, nepřijde na ni faktura, formálně žádný výdaj nevznikl. A tak pozice měsíce visí, „až se někdo ozve", zatímco tiše ukusuje z výsledku firmy víc než položky, které v rozpočtu hlídáte s tužkou v ruce.

Je to jako kapající kohoutek. Jedna kapka nic neznamená, faktura za vodu přijde až za čtvrt roku a do té doby jste utopili víc, než by stála oprava. Jen tady tou „vodou" je zisk vaší firmy.

Dobrá zpráva: funguje to i obráceně

Tady se z varování stává příležitost. Když každý den neobsazené pozice stojí peníze, pak každý den, o který obsazení zkrátíte, jsou peníze zpátky u vás ve firmě.

Obsadit pozici o dva týdny dřív, než trvá průměrné vlastní hledání z jednoho inzerátu, znamená v praxi desítky až stovky tisíc ušetřených korun podle seniority role. To není náklad na nábor, to je jeho návratnost.

Závěr

Neobsazená pozice se tváří jako úspora, ale ve skutečnosti je to nejdražší způsob, jak s tou pozicí naložit. Nejde o to, aby vás číslo vyděsilo. Jde o to, abyste ho vůbec viděli. Když víte, kolik vás každý den stojí, rozhodnutí „obsadíme rychle" najednou dává úplně jiný smysl než „počkáme, jestli se někdo ozve".

Spočítejte si svoji neobsazenou pozici

Nejlepší způsob, jak tomuhle číslu uvěřit, je vidět to svoje. Postavili jsme jednoduchou kalkulačku, kde za 20 vteřin zadáte pozici (nebo jen hrubou mzdu) a uvidíte, kolik vás neobsazení stojí denně, za měsíc i za rok a kolik získáte zpátky, když nábor zrychlíte. Je zdarma, nezávazná a počítá konzervativně.

Spočítat, kolik mě stojí neobsazená pozice →

A jestli máte pozici, která visí moc dlouho, ozvěte se nám. Ve WOLIPu a HR Market spouštíme náborovou kampaň do 48 hodin a oslovujeme i kandidáty, kteří práci sami nehledají, proto obsazujeme rychleji než čekání na reakce z jednoho inzerátu.

FAQ

1) Kolik stojí neobsazená pozice?

Záleží na mzdě a produktivitě role, ale i běžná dělnická pozice stojí firmu řádově tisíce korun za každý pracovní den. U skladníka s hrubou mzdou 38 000 Kč vychází čistá ztráta kolem 3 000 Kč denně, tedy přes 60 000 Kč měsíčně a to konzervativně, bez přesčasů a chyb.

2) Jak se cena neobsazené pozice počítá?

Vezme se plně zatížený náklad pozice (hrubá mzda + odvody zaměstnavatele +33,8 %), z něj se odvodí hodnota, kterou měla pozice vytvořit (násobek produktivity, obvykle kolem 2,2×), a odečte se mzda, kterou zatím neplatíte. Rozdíl je čistá denní ztráta. Přesně takhle počítá naše kalkulačka.

3) Jak náklady na neobsazenou pozici snížit?

Jediná spolehlivá cesta je obsadit pozici rychleji. Každý ušetřený týden jsou peníze zpátky ve firmě. Pomáhá aktivní oslovení kandidátů (nejen čekání na reakce z inzerátu) a rychlý start náborové kampaně — u nás do 48 hodin od zadání.