Manažer kvality odpovídá – třetí díl: Jaké jsou náklady na kvalitu?

V minulém článku jsme se zamysleli nad tím, co to kvalita vlastně je. Probrali jsme jak milovníky, tak odpůrce nakupování a narazili jsme na klíčový faktor při nakupování - cenu výrobků. Přecejen… kdo v dnešní době neřeší peníze. Společně se nyní zaměříme na kvalitu z pohledu nákladů.

Pro začátek by bylo dobré si náklady na kvalitu definovat. Google nabízí definici jistého pana Harringtona, která zní: „V zemi zvané Utopie jsou náklady na kvalitu nulové. Pracovníci pracují vždy bez chyb, takže potřeba kontroly odpadá. Použité materiály jsou vždy perfektní a všechny výrobky fungují dokonale. Rozdíl mezi výrobou v zemi Utopie a mezi výrobou jinde určují náklady na kvalitu.“ V Utopii bohužel nežijeme, a tak nám nezbývá než náklady na kvalitu řešit.

Co všechno se do ceny produktu promítá?

Z laického pohledu je to cena použitého materiálu, budov, strojů a zařízení, které používáme pro výrobu produktů a jejich údržba. Dále ceny energií, které při výrobě spotřebováváme, mzdy zaměstnanců, kteří se jak přímo, tak nepřímo podílí na výrobě a v neposlední řadě tedy náklady na kvalitu.

Jak můžete vidět, náklady na kvalitu rozhodně nebudou tou největší položkou v ceně výrobku, nicméně svůj díl v ní mají. Obecně platí, že čím komplexnější a složitější výrobek máme, tím vyšší náklady na kvalitu se s ním pojí.

Co všechno do nákladů na kvalitu patří?

Náklady na kvalitu produktu lze rozdělit do dvou skupin, a to do přímých a nepřímých. Přímé náklady na kvalitu zahrnují náklady na prevenci, náklady na posouzení, náklady na interní chybu a náklady na chybu externí. Nepřímé náklady na kvalitu zahrnují náklady vzniklé zákazníkovi (neúčtuje je zpět dodavateli), náklady na nespokojenost zákazníků a náklady na ztrátu pověsti.

Zákazník platící za naše výrobky je náš „král“.  Minimalizace nákladů je klíčová pro většinu výrobců. V případě dobře sepsaných smluv ze strany zákazníka dokázaly již nejednou v minulosti tyto náklady finančně položit i dobře situované dodavatele.

Jak je vidět, je třeba se zaměřit především na prevenci škod, správné nastavení nástrojů pro plánování kvality (náklady na posouzení) a poté na efektivní zpětnou vazbu z vlastní výroby (náklady na interní chybu). Tak lze předejít zbytečným finančním ztrátám, které by mohly mít fatální následky pro firmu a zajistit si spokojenost zákazníků, kteří se pak k produktům rádi vracejí. A to je snem a přáním každé firmy👌✅.

Chybělo Vám něco v článku a máte další dotazy? Ozvěte se nám!